Foyer
Květen 2024
Štafeta: Jiří Kodym se ptá Václava Zahradníka
Dirigent baletu je kouzelník, který propojuje svět hudby a tance. Jeho pohyby jsou jak taneční kroky, které oživují nástroje hudebníků a slaďují je s těly tanečníků na jevišti. Jeho schopnost vše spojit do dokonalého souladu je nejen uměleckým zázrakem, ale i zárukou nezapomenutelného zážitku pro publikum. Baletní mistr Jiří Kodym se ptá na hudební život korepetitora a dirigenta Václava Zahradníka.
Byla ti cesta či láska k hudbě předurčena tím, že pocházíš z hudební rodiny?
Přesně! Jak známo, můj tatínek byl známý dirigent a skladatel, takže moje cesta byla jaksi daná a láska automatická.
Vím, že jsi na Konzervatoři Teplice vystudoval hru na klavír, ale co tě dovedlo za dirigentský pult Národního divadla?
Studoval jsem i dirigování. Po škole jsem hledal zaměstnání v divadle. Bylo zrovna volné místo v Baletu, a tak jsem začal pracovat jako korepetitor. Po letech praxe jsem dostal příležitost dirigovat… a bylo…
Vzpomeneš si na své první setkání s Baletem jako korepetitor a následně jako dirigent svého prvního představení?
Můj první rok v Baletu ND byla jedna velká katastrofa. Dodnes jsem vděčný všem svým kolegům, že to nevzdali, naopak mi dali příležitost se zlepšovat a něco se naučit. Moje první představení v roli dirigenta byl záskok. Jednalo se o Giselle v hlavní roli s Dariou Klimentovou a Vadimem Muntagirovem a byl to přímý přenos do televize. Ufff! Bylo to o nervy, ale byl jsem připraven a přežil.
Dirigent orchestru – dirigent baletu. Jaký je v tom rozdíl?
Je to stejné jako rozdíl mezi brandy a koňakem. Dirigent je vždy dirigent, až na to, že u baletu je potřeba znát choreografii, soubor, ale hlavně dispozice konkrétních sólistů.
Václav Zahradník
Diriguješ a dirigoval jsi velké množství klasického baletního repertoáru. Který titul je tvoje srdcová záležitost?
Těch „srdcovek“ je víc, ale kdybych musel říct jenom jeden titul, tak Louskáček!
Máš skladatelské ambice?
Dnes už ne. Složil jsem několik komorních děl před lety, která se setkala s příznivým ohlasem, ale jedná se o disciplínu, která vyžaduje vrcholné soustředění a hlavně čas. A toho je v divadle vždy málo.
Co si rád poslechneš ve svém volnu? Nepotřebuješ na relax a dobití energie spíše ticho?
Miluji Mozarta, zvuk lesa o prázdninách na Šumavě, ale nejvíc, když si můžu zakřičet „Sparta Praha, mistr ligy!“
Václave, tak tedy brandy, nebo koňak a s jakou hudbou?
Určitě koňak za zvuku Ravelovy skladby La valse.
Foto: Serghei Gherciu, Pavel Hejný
Sdílet na sociálních sítích
